cz | en

Císařský řez 2005 - 2009: základní údaje

Autor: MUDr. Karel Benda, M.B.A.
Publikováno ve Zpravodaji Klubu francouzských buldočků 2/2010, 18.9.2010                                         Reakce I. Kolářové ZDE


V roce 2003 zpracovala Astrid Trautmannová na Vysoké škole veterinární v Hannoveru studii, ve které analyzovala četnost a okolnosti císařských řezů u čtyř vybraných plemen psů v Německu v letech 1996 – 2000. Už základní data byla velmi zajímavá: zatímco podíl císařských řezů se u boxerů v tomto období o 0,6 % snížil (z 22,2 na 21,6 %), u francouzských buldočků se zvýšil o celých 15,1 % (z 34,9 na 50 %).
V časopisu Journal of Small Animal Practice byla v roce 2010 uveřejněna reprezentativní práce autorek V. Katy M. Evans a Vicki J. Adams, mapující četnost císařského řezu u čistokrevných psů ve Velké Británii. Údaje byly shromážděny za 10 let a zahrnovaly 22.000 vrhů od více jak 13.000 fen, průměrně pak 146 vrhů na plemeno. Francouzští buldočci se umístili na třetím místě ze všech 151 sledovaných plemen. Zjištěný podíl císařských řezů byl neuvěřitelný: 81,3 %.
Ačkoliv nemáme jistě k dispozici tolik podrobných údajů jako uvedené autorky, můžeme si na základě dat uveřejňovaných v Rubrice HPCH (Hlavního poradce chovu) dát alespoň základní odpovědi na otázku: Jak to vypadá s císařským řezem v KFB?




Vrhy v KFB v letech 2005 – 2009

Od 1.1.2005 do 31.12.2009 bylo podle Rubriky HPCH v KFB hlášeno celkem 191 vrhů, z nichž se narodilo 889 štěňat (tj. 4,65 štěněte na vrh). Do odeslání Hlášení vrhu, tedy zhruba první týden, přežilo 779 štěňat (tj. 88 % a 4,08 štěněte na vrh). Štěňata se narodila v 72 chovatelských stanicích (2,65 vrhu na stanici) celkem 126 fenám (1,52 vrhu na fenu); krycích psů bylo použito 67 (2,85 krytí na psa). Počet vrhů do roku 2007 stoupal, v dalších dvou letech se prudce snížil, dokonce pod úroveň roku 2005, a stagnoval. Tento stav zřejmě odráží pokles zájmu o štěňata našeho plemene, možná pokles zájmu o štěňata vůbec. Vyloučit nelze ani vliv přestupu aktivních chovatelů do jiného klubu, pro jeho posouzení však nemáme žádná data.




Císařský řez v KFB v letech 2005 – 2009

Údaj o porodu císařským řezem přestal být v Rubrice HPCH po 17.7.2009 uváděn. Do našeho hodnocení můžeme tedy zahrnout pouze vrhy narozené do tohoto data. Vyřadit musíme ještě jeden vrh z roku 2008, u kterého nebyl typ porodu uveden a zčásti další vrh z téhož roku, kde nebyly uvedeny všechny údaje o štěňatech. I tak nám k dalšímu zpracování zůstává poměrně impozantní počet 176, resp. 175 vrhů ze 68 chovatelských stanic, u nichž potřebné údaje máme k dispozici.

Podíl porodů vedených císařským řezem v uvedeném období kolísal od 54 do 89 %. Klubový průměr za celé sledované období byl 66 %. Matematicky vypočtený trend naznačuje, že procento císařských řezů i přes značné meziroční rozdíly nadále mírně stoupá.




Císařský řez a zvyky chovatelských stanic

Humánní, tedy lidská, medicina se již dlouho potýká se stoupajícím počtem císařských řezů. Jestliže v roce 1989 bylo tímto způsobem vedeno v ČR jen zhruba 8 % porodů, v roce 2007 už to bylo celých 21 %. Seznam indikací císařského řezu je u lidí poměrně rozsáhlý. Narozdíl od USA a některých dalších zemí však mezi nimi téměř nikde v Evropě nenajdeme jednu: přání rodičky. Výskyt komplikací je totiž u císařského řezu až šestkrát vyšší než u fyziologického vaginálního porodu, a to navzdory všem pokrokům moderní mediciny. Přesto např. v Británii by přání rodičky jako důvod pro „císaře“ akceptovalo 69 % porodníků a není důvodu se domnívat, že u nás je tomu jinak. Nakonec, nějaká zdravotní indikace se vždycky najde. Není ani důvodu se domnívat, že tomu je jinak v medicině veterinární. Jen přání rodičky tu nahrazuje jiná „indikace“: přání chovatelky či chovatele.

U nás i ve světě se můžeme setkat v zásadě se čtyřmi přístupy chovatelů. První skupina preferuje fyziologický vaginální porod i za cenu ztráty jednoho či více štěňat; císařský řez chápe jako krajní řešení v případě, že je vážně ohroženo zdraví nebo život feny. K zastáncům přirozeného porodu patří i světoznámá chovatelská stanice De la Parure. Další část chovatelů také preferuje fyziologický porod, k císařskému řezu však přistupuje již tehdy, když porod řádně nepokračuje a je ohroženo zdraví či život rodícího se štěněte. Tento přístup vyžaduje pevné nervy, znalosti, zkušenost a v neposlední řadě i okamžitou dostupnost veterinární péče, dává však feně ještě slušnou šanci přirozeně porodit. Třetí skupina sice vyčkává do začátku normálního porodu, popřípadě nástupu kontrakcí, pak už ale na nic nečeká a provede porod „na přání“ císařským řezem. Konečně čtvrtá skupina provádí plánovaný či elektivní císařský řez, aniž porod ještě započal – třeba úderem 61. dne březosti. Nebudeme zde podrobně rozebírat klady a zápory jednotlivých přístupů. Z údajů v Hlášení vrhu ani z Rubriky HPCH samozřejmě přímo nevyčteme, který z hlášených císařských řezů byl „na přání“ a který si vynutil až nepříznivý průběh porodu. Mohou nám data z této rubriky o zvyklostech našich chovatelů přesto něco prozradit?

Podíváme-li se na chovatelské stanice jako celek, zjistíme, že z celkového počtu 68 stanic jich 35, tedy celých 51 %, rodilo zásadně císařským řezem. Naopak ani jeden císařský řez neohlásilo 12, tedy pouhých 18 %, stanic.




Císařský řez a počet štěňat ve vrhu

Ve 175 vrzích, kde byl uveden počet štěňat a typ porodu, se nejčastěji narodilo 5 štěňat, průměr zde byl 4,70 štěněte na vrh. Maximálně se v jednom vrhu narodilo 10 štěňat (ve 3 případech).

Podle informací z chovatelského terénu bychom se mohli domnívat, že nejčastěji je nutno přikročit k císařskému řezu hlavně ve dvou případech: jednak u málopočetných vrhů (1-2 velká štěňata), jednak u dlouhotrvajících a fenu vysilujících porodů s velkým počtem štěňat ve vrhu. Jak je tomu ve skutečnosti, vidíme z následujícího grafu.

V souladu s naším předpokladem je podíl císařských řezů poměrně vysoký u mnohočetných vrhů a s rostoucím počtem štěňat plynule stoupá. U vrhů a jedním nebo dvěma štěňaty je podíl císařských řezů kupodivu mírně podprůměrný (50 a 64 % proti průměrným 66 %).

Překvapivě vysoký je však podíl císařských řezů u porodů se 3 až 5 štěňaty, kde bychom logicky očekávali spíše opačný trend. Proč tomu tak je, nemůžeme ze samotných údajů z Rubriky HPCH vyčíst. Můžeme se pouze domnívat, že právě do těchto nejpočetněji zastoupených skupin se nejvíce promítají tzv. elektivní, tedy zdravotními důvody nevynucené, císařské řezy „na přání“.




Císařský řez a přežití štěňat

Traduje se, že císařský řez je výhodnější také proto, aby se omezily ztráty štěňat při nebo těsně po porodu. Štěňata neabsolvují dlouhou pouť úzkými porodními cestami, tolik se nedusí, nenalokají se plodové vody, není je třeba tak často a dlouho resuscitovat.

P.F. Moon a kol. publikovali v roce 1998 v Journal of American Veterinary Medicine Association studii provedenou na vzorku téměř 4.000 štěňat více než 800 matek různých plemen. Přežití bezprostředně po porodu císařským řezem činilo 92 %, po normálním porodu jen 80 %. Tento rozdíl zůstal zachován i na konci prvního týdne života štěňat (86 % a 75 %). Potvrdí nám totéž data z rubriky HPCH?

Z grafu vidíme, že celková perinatální úmrtnost, tedy úmrtnost při porodu a do 7 dnů po něm, je přibližně 13%. Zhruba 8 % štěňat se rodí mrtvých, 1 % je nutno po porodu usmrtit a další 4 % uhynou do odeslání Hlášení vrhu, tedy přibližně v prvním týdnu života.

Podíl mrtvě narozených štěňat je u fyziologického vaginálního porodu skutečně o 2 % vyšší než u porodu císařským řezem (9 % a 7 %). Naopak podíl štěňat uhynulých v prvním týdnu po narození je u normálních porodů výrazně nižší (2 %) než u porodů císařským řezem (5 %). Lze vyslovit hypotézu, že málo životaschopná štěňata nepřežijí normální porod, zatímco císařský řez sice přežijí, ale stejně v následujících dnech uhynou.

Překvapivé ovšem je, že celková perinatální úmrtnost je u normálních porodů významně nižší (11 %) než u porodů císařským řezem (14 %). Celkem tak první týden života přežívá 87 % štěňat, u normálního porodu 89 %, u císařského řezu jen 86 %. Tento výsledek argument o pozitivním vlivu císařského řezu na přežití štěňat vyvrací.





Literatura:
1. Rubrika HPCH, Zpravodaj Klubu francouzských buldočků, 2005-2010, 1/05-1/10
2. Proportion of litters of purebred dogs born by caesarean section, Evans KM, Adams VJ, J Small Anim Pract. 2010 Feb;51(2):113-8
3. Perioperative management and mortality rates of dogs undergoing cesarean section in the United States and Canada, Moon PF, Erb HN, Ludders JW, Gleed RD, Pascoe PJ, J Am Vet Med Assoc. 1998 Aug 1;213(3):365-9
4. Retrospektive Untersuchung von Geburtsstörungen und der Notwendigkeit von Kaiserschnitten bei den Hunderassen: französische Bulldogge, Teckel, Boxer und Berner Sennenhund, Trautmann A, Klinik für kleine Haustiere der Tierärztlichen Hochschule Hannover, Inaugural-Dissertation, 2003
5. Epidemiologie císařských řezů, Mardešičová N, Velebil P, Postgraduální medicina, 2010, 2:171-174


Citace:
Císařský řez 2005-2009: základní údaje, Benda K., Zpravodaj Klubu francouzských buldočků, 2010, Vol. 2, pp. 43-47
Webdesign: Adéla Vorbová